Chceš být AFFS? →Klik

2. kapitola - cesta do obchoďáku

18. listopadu 2011 v 22:17 | Ettelwen |  Upíří prázdniny
No kdo jiný než Ander. "Ahoj promiň že jsem tu tak pozdě ale chtěl jsem se ti omluvit že jsem předtím jen tak zmizel…" Asi po minutě mlčení větu dořekl "…no….Víš…Jak si myslíš TEDA NEVÍM JESTLI POŘÁD!! Že sem k "sežrání" tak… no…." V tom k nám příde Camill a on už větu nedořekne.
"Já si říkala že tu slyším známí hlas," řekla Camill když přišla k nám. Ta dokáže vážně všechno zkazit! Sama pro sebe si zavrčím a přitom se na mě Ander zkoumavě podívá, jako by nevěřil mým myšlenkám nebo co. "Asi překážím co??" řekne Camill. Podívám se na ni a ona pochopí že jo a odkráčí do svého pokoje. Konečně přišel ten čas aby to dořekl. "Tak co si mi to chtěl říct?" provokativně se ho zeptám. Ander už si myslel že sem na to zapomněla nebo co a snažil se z toho vykroutit - "víš … já už musím domů" vzal si mikinu kterou předtím hodil na gauč a otevřel dveře. Než sem stačila cokoliv říct, byl už pryč. Asi půl hodiny pak civím na dveře, ale pak na mě přijde únava a usnu.
Ráno 7:49
Vzbudím se a ani nevím jak ale sem v posteli. Pokud vím tak sem včera usla v obýváku nebo ne?? Du do kuchyně, a kdo jiný by tam seděl než Camill a Ander! Civím na ně s otevřenou hubou. "Co tady děláš??" vypadlo ze mě hned jak sem k nim přišla. Civí na mě jako by nic neslyšel. Haló si hluchý?? Co tady děláš?? Rovnou ve své hlavě zakřičím - což ho asi dost překvapilo a dopadlo to tak že se leknul a sletěl ze židle. "Já přišel už kolem páté, protože sem ti potřeboval něco říct, ale tys ještě spala a já tě nechtěl budit a Camill už byla vzhůru tak sem to řekl ji." Zírám na něj jako bych říkala - a cos mi to chtěl říct, ale on nic je na mě čumí dál. Hej spal si vůbec?? Cos mi to chtěl říct??Já zas tolik času nemám, chci si zajet do obchoďáku. Jo obchoďák je od tud asi sto kiláků takže hodinu tam a hodinu zpět + doba v obchoďáku takže sem asi večer zpět. A protože ještě nemám řidičák takže musím jet busem.
"Jo chtěl sem ti říct že zítra je u jezera ta menší párty, a jo spal sem asi tak dvě hodiny, a nechceš tam svést??" Tak to sem se divila ještě víc - on mě tam chce svést?? On umí řídit??
A navíc dneska je ten nejlepší den na obchoďák - aspoň si koupím nové plavky J. Camill přestalo bavit mlčení a po třech minutách naprostého ticha ho přerušila "Tohle jsou prázdniny?? Vždyť je tu NŮDÁ - teda aspoň pro mě." Jakmile větu dořekla odkráčela si to do svého pokoje. Jo a co si mi to chtěl říct?? Podívá se na mě jako před popravou, ale tentokrát se z toho nevykroutí! "Jo umím řídit - mám řidičák, no…. Já…. Víš co řeknu ti to na cestě do obchoďáku a teť se běž převlíknout pojedem!!"
Odběhla sem do pokoje. Ale co si na sebe vezmu?? Prohrabávala jsem skříň, až sem nakonec objevila černou minisukni, žluté tričko bez ramínek a na něj sem si dala ještě černé bolérko. Udělala sem si copek a utíkala sem dolů. Ander tam znuděně koukal do zdi. "No konečně!! To ti to trvalo!" Koukne na mě a "sjede" mě pohledem. "Sluší ti to" usměje se na mě. Začervenám se a poděkuju. Doufám že nejezdí jak prase. A čím vlastně pojedem?? Na chvíly se zarazím a při představě, že jedem takové prudké zatáčky co tu sou rychlostí víc než 100km/h se začnu klepat hrůzou. Šibalsky se na mě podívá.
Vylezem z baráku a uvidím černé Porsche. No ty vole!! To je fáro… ale určo pojede jak prase, a jestli myslím správně tak se asi vybouráme… hmm dobrá představa, tady kde skoro nikdo nikdy nejezdí se vybouráme a ještě k tomu tu není signál… "Neboj kvůli Tebe se budu snažit nebourat," řekne s pobaveně, "a rači se připoutej," dořekne větu a já nasednu do auta.
To auto není skvělé jenom z venku, sedí se tu taky suprově a jede asi taky tak J. Jedem asi 30minut rychlostí 80Km/h vtom začne zrychlovat že jedeme minimálně 130km/h. Ty vole já se asi pobliju! Řeknu si, když jedeme fakt dost rychle. Ander se na mě na chvilku podívá, asi sem fakt zelená, protože začne zastavovat. Rychle vystoupím a utíkám na louku. Vrátím se asi po 5minutách a je mi o dost líp. "Myslím že už pojedu pomaleji," řekne. Myslím že to je to nejrozumnější co kdy řekl…Nasednu a rozjedeme se. Už jedeme o dost pomaleji a já usnu.
***Z pohledu Andera***
Ta když spí vypadá vážně jak anděl! Ani se mi nechce ji budit, ale spát ji tu tak nechat taky nemůžu. Jemně do Noah šťouchnu a ona se probere. "To už jsme tady??" udiveně se kolem sebe rozkouká. Pomůžu jí vystoupit a pak společně vejdeme do obchodního centra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chuckie Chuckie | Web | 19. listopadu 2011 v 13:09 | Reagovat

Páni hezky napsaný :) ještě si přečtu tu první kapitolu aby se vtom vyznala :D jinak se těším na další díl :)

2 Ettelwen Ettelwen | Web | 19. listopadu 2011 v 14:28 | Reagovat

[1]: Děkuji :))

3 Beltrix Beltrix | Web | 15. ledna 2012 v 21:35 | Reagovat

Škoda, že jim tam na začátku vlezla Camill, mohlo to být hodně zajímavý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama