Chceš být AFFS? →Klik

1. kapitola - Příjezd

13. listopadu 2011 v 17:01 | Ettelwen |  Upíří prázdniny
Je neděle kolem desáté ráno a já jedu už asi tři blbé hodiny vlakem s kámoškou k ní na chatu na celé prázdniny - jenom my dvě! Sem tam na víkend přijedou na chatu i její rodiče ale to se asi nestane.
Jo málem bych zapomněla, tak jmenuji se Noah a je mi 17roků. Jsem stejně jako moje nej kamí Camillou s kterou právě jedu na tu chatu jedináček což má své výhody ale i nevýhody. No nic ve vlaku jsme tři hodiny a pořád tam ještě nejsme. "Noah už vystupujeme tam ta chatka je na celé tři měsíce naše! =)" Asi se divíte že prázdniny máme tři měsíce, ale je to protože nám ve škole prasklo potrubí a tak se musí všechno znovu udělat =). Vystoupíme z vlaku na jakoby nádraží i když se to nádraží teda ale vůbec nepodobá. Konečně jme tu kdybychom v tom vlaku byly o minutu dýl asi bych zhebla.

"Pokoje máme nahoře to víš jely jsme tu i minulej rok" řekla mi Camilla ale já už dávno byla na cestě do moje pokoje.
" Ty camill myslíš že tu zas bude Ander??" Ander je strašně krásnej kluk ale někdy mi připadá že to ani není člověk, ani nevím proč. Camill se zadívá do lesa které naší chatu obklopuje z tří stran a nakonec řekne "Ander?? Ten je tady pořád a jakmile uslyší nebo nás jen uvidí máme ho tu na celé prázdniny, však ho znáš" Camill ho nemá moc v lásce, a dokonce se ji ani trošku nelíbí! No jo my dvě máme prostě na kluky jinej styl. Ona je spíše na romantiky s upravenou image a já jsem na takové spíš ty cool týpky (třeba zrovna teť nejvíc letím na šampoňáky). Ťuk… ťuk… "a hele my o vlku a vlk je za dveřmi" rozesmějeme se že to určitě slyší i on. Du otevřít. Jé on je ještě hezčí než byl předtím, ne on není jenom ještě hezčí on je úplně k sežrání. Jo kdybych tak věděla že je to upír a umí číst myšlenky. Zkoumavě se na mě zadívá a nezadrží v sobě smích a z ničeho nic se začne strašně hlasitě smát. Já s Camill se na sebe nechápavě podíváme a čekáme než se uklidní. "Jé soráč ani sem čau neřekl tak teť říkám čau" řekne Ander a zase se na mě zkoumavě podívá. "Je ti něco že tak furt na mě čumíš??" řeknu s umě nezvyklým tónem. Oba se na mě zadívají jako na cvoka.
"Nic jen sem tě dlouho neviděl už nejsi ta malinká holčička co tu byla minulí rok" a společně s Camill vybuchnou smíchy. No tak vzhledem k sežrání je, ale v tom chování by se mohl zlepšit! "Co se ti nelíbí na mém chování??" podívá se na mě a já zůstanu stát s otevřenou hubou. " jak víš co si myslím??" žasnu že něco takového dokáže debil jako je on!! "Jo a nejsem debil… víš chtěl sem vám to říct u dávno ale nebyla na to ta správná chvíle…." Zamlčí se, ale po chvíli mlčení to dořekne… "Já jsem upír a mám různé schopnosti," zadívá se na nás a čeká jak budeme reagovat. Nevím co mu mám na to říct… "Ty vole" řekne bez zamyšlení Camill, ale já nevím pořád co mám říct a tak jen mlčím a civím na něho a on zase na mě. Po chvíli Camill přestalo bavit se na nás dívat jak na sebe pořád čumíme a neřeknem ani bůů a tak de do svého pokoje. No to mě poser! Mě se líbí upír??? No líbí je slabé slovo… já se ZABOUCHLA DO UPÍRA?!? Samozřejmě jelikož umí číst myšlenky tak se na mě čumí ještě zvláštněji. Zrovna teť by mě zajímalo co si on o mě myslí. Tuto větu si nechá projít hlavou a odpoví "proč tě zajímá co si o tobě myslím?? Ale jestli to chceš vědět tak si o tobě myslím že si pořád ta malá holčička" dořekne a vybuchne zase smíchy. Já ho mlátit ale on nic dokonce se směje ještě víc. Asi po dvou minutách to vzdám a on se přestane smát. "Zase tu jste na celé prázdniny??" zeptá se po chvíli mlčení. Já vyzkouším jestli opravdu umí číst myšlenky nebo to byla jen náhoda. Jo a dokonce máme prázdniny tři měsíce takže tu jsme o jeden měsíc dýl než minule. Samozřejmě on zase hodí ten jeho divnej kukuč a nechápavě se na mě zadívá. "J….j….jak to že…že tři měsíce??" vypadlo z něj nakonec, ale znělo to jako by čekal že tu budem týden a pak vypadnem nebo co. "Protože ve škole prasklo potrubí a tak se to tam musí opravit," jakmile jsem tu větu dořekla tak se trošku pousmál. Co má zase v plánu?? Zamyslela jsem se a čekala odpovědi, ale odpověď nebyla řekl jenom "Už musím přídu zítra čau," a zmizel ze dveří. Tak tohle mu rozhodně není podobné, vždycky je tu od rána do večera a teť?? Sedla jsem si na gauč zapla bednu a zamyslela jsem se nad Anderem. Vůbec nevím proč ale chvíli jsem se bála že se stanem obětí, když je upír, ale to mě asi po deseti sekundách přešlo, protože by to mohl udělat i minulé prázdniny ne?? Po chvíli příde dolů i Camill a díváme se na bednu spolu. Dávaj tam Iron men, mě se to teda moc nelíbilo a tak sem šla ven, a jako vždycky Camill hned za mnou. I když je Camill o rok mladší, tak se pořád chová jako pětileté děcko. Pořád musí za někým chodit což mi někdy i vadí. Kéž by si tak Camill našla už kluka ať nedolízá pořád za mnou, ale zas kdyby toho kluka měla tak mě sebou nejspíš neveme na chatu.
o pár hodin později - 10hodin večer
Ležím na gauči jak nějaká ta mrtvola a přemýšlím nad… vlastně ani nevím čím. Za pět minut jenom slyším jak někdo klepe na dveře. Zvednu se a jdu otevřít. No kdo jiný než Ander. "Ahoj promiň že jsem tu tak pozdě ale chtěl jsem se ti omluvit že jsem předtím jen tak zmizel…" Asi po minutě mlčení větu dořekl "…no….Víš…Jak si myslíš TEDA NEVÍM JESTLI POŘÁD!! Že sem k "sežrání" tak… no…." V tom k nám příde Camill a on už větu nedořekne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Beltrix Beltrix | Web | 14. listopadu 2011 v 20:24 | Reagovat

Asi bych se bála jet na samotu jen s kámoškou ;)

2 Ettelwen Ettelwen | Web | 15. listopadu 2011 v 18:07 | Reagovat

[1]: :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama